Svatba

13. července 2010 v 14:55 | Beltrix |  Jednorázovky

Dneska je krásný den. Je 12.11. 1978, blíží se poledne a nahlížíme do pokoje, v němž stojí mladá žena a upravuje si dlouhé bílé šaty v princeznovském stylu - svatební šaty. Občas jí do čela spadne neposlušný pramen zrzavých vlasů, jež se uvolnil z bohatého drdolu a ona ho netrpělivě zandá za ucho. Tohle se opakuje ještě několikrát než se ozve druhá osoba - vyšší brunetka, která doposud pobaveně přihlížela:
"Lily, uklidni se. Všechno dobře dopadne. A teď si sedni a já ti poupravím účes."
Zrzka poslechla a za pár minut už byl neposedný pramínek vlasů zasponkován a tím odstraněn poslední viditelný nedostatek. Lily se však nezdála ani trošku klidnější než před tím, začala si nervózně mnout ruce a až po chvíli pohlédla na přítelkyni:
"Jane, co když se něco stane? Zapomenu kytku, prstýnky, James nepřijede, může se stát tolik věcí!" povzdechla si nešťastně a posadila se, hned však vyskočila, aby si neponičila šaty. Hnědovlasá dívka se pro sebe pousmála a přešla k Lily, podívala se jí do smaragdově zelených očí a rozhodně prohlásila:
"Lily, všechno bude v pořádku, nic se nestane, to ti slibuji. Dneska má být tvůj nejšťastnější den v životě, takže pusu jako měsíček, špičkami nahoru a šupem si obuj boty."
Za chvilku poté už zaklepal pan Evans na dveře a usmál se na dceru:
"Už je čas zlato," jeho dcera vrhla poslední nervózní pohled na Jane, která rychlým krokem odcházela na své místo svědkyně.
O chvíli později se rozezněl kouzlem zvětšeným altánem svatební pochod a všichni povstali. Dovnitř vešla nevěsta teď již s širokým úsměvem pohlédla na svého nastávajícího a vedle ní šel její, ještě více se usmívající (pokud to bylo možné),
otec. Byl šťastný, jak by také ne, vždyť právě provdával svou mladší dceru.
Lily moc nevnímala slova oddávajícího, vnímala jen uklidňující přítomnost svého přítele a po vzájemném:
"Ano."
I manžela.
A vlastně i otce jejich dítěte.

☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

Tak možná takhle probíhala svatba mých rodičů, podle Remusových slov byla mámina nejlepší kamarádka - Jane Lewissová a právě ona jí šla za svědk. Taky to byla Siriusova bývalá přitelkyně. 
Člověk by nikdy nevěřil, jak budu já, vždy statečný Harry James Potter nervózní ze svatby. Stojím před oddávajícím a po mém boku je Ron. Naproti stojí jeho manželka a Ginnina svědkyně a zároveň má nejlepší kamarádka Hermiona.
Jak je to už dlouho, kdy jsme jí zachránili před horským trollem a jak děsivě nedávno je náš "boj" s viteály a zničení Voldemorta.
Byly chvíle, kdy jsem si říkal, proč pořád JÁ prožívám samá trápení. A teď? Teď jsem ten nejšťastnější muž na světě. Dnes se žením s matkou mé ještě nenarozené dcery - Ginny Weasleyovou. Za mnou stojí celá její rodina, kromě jejího otce, i někteří členové Fénixova Řádu. Remus Lupin s Nymfadorou a jejich půlroční dcerkou Amantou, Kingsley Pastorek, Dedalus Kopál, Hestie Jonesová a další.
Konečně se rozezněla hudba. Ginny vchází zavěšená do otce do obřadní síně. Na sobě má meruňkové šaty s jemnými krajkami, volně obepínající její pomalu rostoucí bříško. Dlouhé zrzavé vlasy vyčesané do drdolu. Je nádherná, takže až musím vydechnout.
Moje myšlenky se mi zase zatoulaly někam úplně jinam.

Povedu jednoho dne taky takhle jako pan Weasley svou dceru? Určitě.

To už, ale ke mně dojde má nevěsta a pan Weasley mi vtiskne její ruku do dlaně a šeptne:
"Opatruj mi je dobře," podívám se mu do očí a přikývnu a doufám, že jsem tím jedním gestem vyjádřil vše co jsem chtěl. V Ginniných očích vidím nervozitu a možná i strach z neznáma. Nakloním se k ní a špitnu:
"Jsi krásná," přidám i malý polibek na tvář. Pousměje se a pak už posloucháme oddávajícího, jak nám nakazuje, že máme vždy stát při sobě a pomáhat si.
Pak stačí jen jedno pouhopouhé slůvko vyslovené mnou a Ginny dohromady: "Ano."

A brána mé minulosti se zavřela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama